Slovník pojmů

Čerpání úvěru

Čerpání úvěru je poskytnutí finančních prostředků ke sjednanému účelu po splnění požadovaných podmínek uvedených ve smlouvě o úvěru. Čerpání se provádí zpravidla bezhotovostně zasláním peněz na účet uvedený ve smlouvě o úvěru.

Debetní karta

Debetní karta je platební karta přímo spojená s bankovním účtem majitele, která umožňuje provádět finanční operace (výběr peněz v hotovosti, bezhotovostní platby v maloobchodní síti nebo na internetu atd.), pokud je na účtu, ke kterému byla karta vydána, dostatek peněz.

Dlužník

Dlužník je subjekt povinný ze smluvního vztahu k plnění vůči věřiteli. Dlužník má dluh vůči věřiteli, věřitel má pohledávku za dlužníkem.

Jistina úvěru

Základní peněžní částka, která byla půjčena nebo která tvořila vklad. K ní se připisují úroky, což je odměna za její poskytnutí. Tyto úroky, stejně jako úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení, tvoří příslušenství jistiny.

Kontokorent

Kontokorent je bankovní služba sjednaná k běžnému účtu, která klientovi dovoluje čerpat z účtu peníze (tzv. kontokorentní úvěr) i v případě, že na účtu nemá dostatečnou hotovost. Banka tedy klientovi v takovém případě operativně potřebné finanční prostředky půjčí a klient smí „jít do mínusu“. Běžný účet se sjednaným kontokorentem se označuje jako kontokorentní účet. Hlavními parametry kontokorentu jsou úvěrový limit, tedy maximální částka, kterou banka klientovi tímto způsobem půjčí, úroková sazba, tedy cena takto vypůjčených peněz, a poplatky za sjednání a vedení kontokorentu. U kontokorentů není obvykle stanovena pevná splátka, klient je však povinen v určité době (zpravidla jeden rok) úvěr splatit, tedy se s účtem dostat „do plusu“. Poté smí opět kontokorentní úvěr čerpat dále, není-li smlouva o sjednání kontokorentu časově omezená.

Kreditní karta

Kreditní karta je platební karta spojená s revolvingovým úvěrem, tedy úvěrem, který držitel karty může postupně splácet a zároveň dále čerpat.

Revolvingový úvěr

Revolvingový úvěr je krátkodobý úvěr s možností obnovování. Z hlediska čerpání úvěru funguje podobně jako úvěr z kontokorentního účtu, na rozdíl od něho je ovšem účelový a nezávislý na konkrétním běžném účtu. Předmětem financování bývají oběžná aktiva, především bonitní pohledávky, doplňkově i zásoby. Pokud zákazník splatí část dlužné částky, může si opět - za předpokladu dodržení podmínek úvěrové smlouvy – půjčit až do výše úvěrového rámce.

RPSN

Roční procentní sazba nákladů je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. RPSN udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.

Splátka

Pravidelná platba v obvykle předem stanovené výši, kterou dlužník postupně splácí svůj závazek. Platba ve splátkách rozkládá hrazení závazku v čase a zároveň znamená nutnost kromě samotné dlužné částky platit také úrok. Nejobvyklejším případem splátek je splátka daného úvěru dlužníkem věřiteli. Používá se obvykle u hypoték, úvěrů ze stavebního spoření, spotřebitelských úvěrů a podobných finančních produktů.

Úrok

Úrok je peněžitá odměna za půjčení peněz. Věřitel, který může dočasně postrádat nějakou finanční částku, ji půjčí dlužníkovi, jenž s ní může disponovat; jinými slovy věřitel poskytne dlužníkovi úvěr. Do určité sjednané lhůty musí být zapůjčená částka – nazývaná jistina – navrácena spolu s navýšením, úrokem.

Úvěrový rámec/limit

Finanční částka udávající maximální výši všech pohledávek klienta vůči konkrétní finanční instituci. Stanovuje se ve snaze o udržení výše pohledávek v optimálních mezích, aby nedošlo k předlužení klienta a k jeho platební neschopnosti. Stanovení výše úvěrového limitu vychází z výše příjmů, výše zadlužení a ze schopnosti splácet úvěr.

Věřitel

Věřitel je subjekt oprávněný ze smluvního vztahu požadovat plnění po dlužníkovi. Věřitel má pohledávku za dlužníkem, dlužník má dluh vůči věřiteli.